Připomínkujte plány povodí

aktualizováno 2. 7. 2006

V polovině května se během diskusí objevila zásadní informace, která do celé kauzy přehrad na Tišnovsku vnáší nové světlo. Problém přehrady na Libochůvce - ani dalších plánovaných nádrží - se nyní  nedá vyřešit ani na úrovni Tišnovska, ale ani Jihomoravského kraje. Na krajské úrovni se sice připravuje a do roku 2009 se má připomínkovat a schvalovat tzv. Plán oblasti povodí Dyje, který bude aktualizovat seznam územně hájených nádrží. Ve skutečnosti ale, aniž to dosud obce vůbec tušily, se už letos připravuje na centrální úrovni ministerstva zemědělství tzv. Plán hlavních povodí (PHP). Ten má do konce roku schvalovat vláda a v nedávno publikovaném návrhu bohužel figurují přehrady na Libochůvce i na Bobrůvce, celkem je jich na území ČR plánováno 205 (slovy dvě stě pět). 
 
PHP se má po schválení vládou stát závazným podkladem pro zpracování navazujících plánů oblasti povodí. Pokud vláda letos schválí PHP v této podobě, bude to znamenat, že ani na úrovni kraje, ani během přípravy plánu oblasti povodí řeky Dyje už nebudeme schopni nic ovlivnit. Seznam přehrad i způsob jejich územního hájení stanoví totiž předem a "natrvdo" vláda.

Nyní je podle ministerstva zemědělství možné v termínu do 3. července podávat k návrhu Plánu hlavních povodí připomínky.
Podrobnější instrukce naleznete na http://www.mze.cz/Index.aspx?&&ch=79&typ=1&val=37468&ids=593, kde je na konci odkaz i na samotný návrh PHP - ten si ale můžete stáhnout i přímo z našich stránek zde (PDF, velikost 2,8 MB). Ministerstvo zemědělství uvádí doslova: 
 
Připomínky k návrhu Plánu hlavních povodí České republiky lze podávat ve lhůtě 15 dnů po uplynutí lhůty zveřejnění tj. od 19.5.2006 do 3.7.2006, v písemné podobě na adresu Ministerstvo zemědělství, odbor vodohospodářské politiky, Těšnov 17, 117 05  Praha 1, nebo elektronicky na adresu: phpcr@mze.cz. V připomínce musí být uvedeno jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firma nebo název a sídlo podávajícího, jde-li o právnickou osobu. Připomínky podávané v elektronické podobě musí být opatřeny elektronickým podpisem nebo elektronickou značkou podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů.
 
Pro informaci a inspiraci přikládáme konečnou podobu připomínek, které budou obce Tišnovska ministerstvu posílat. Uvítáme, pokud nám o případném odeslání připomínek dáte vědět. Chcete-li si je vytisknout a podepsat, nebo předtím upravit, můžete si je stáhnout ve formátu RTF pro Word zde (41 kB).
 
Podrobnější připomínky zaslalo na Ministerstvo zemědělství i Hnutí DUHA, k dispozici jsou zde (PDF formát, 150 kB)
 
 

Připomínky k návrhu Plánu hlavních povodí České republiky

 

Pro:      Ministerstvo zemědělství

Odbor vodohospodářské politiky

Těšnov 17                 

117 01 Praha 1                                                                         

 

 

v Tišnově dne xx. června 2006

 

Věc: Připomínky k návrhu Plánu hlavních povodí České republiky (PHP) zveřejněného Ministerstvem zemědělství ČR dne 18. května 2006

 

Shrnutí

 

Z návrhu PHP je zřejmé, že záměrem státní správy je schválit ještě v roce 2006 na úrovni vlády konečnou verzi Plánu hlavních povodí. Ta se má stát závazným podkladem pro zpracování navazujících plánů oblastí povodí, jež budou připravovány v následujících několika letech (viz str. 4, 6 a 11). To znamená, že se již letos usnesením vlády stanoví některé zásadní principy a parametry, které již nebude možné ovlivnit nebo změnit později během přípravy oblastních plánů povodí.

Návrh Plánu hlavních povodí (PHP), který byl 18. května 2006 oficiálně poskytnut k připomínkám veřejnosti, je dobrým podkladem pro to, aby na toto téma mohla začít veřejná diskuse. Vyžaduje však ještě dopracování a důležité úpravy. V předložené podobě návrh z dále uvedených důvodů považujeme za mimořádně problematický a pro region Tišnovska nepřijatelný.

Návrh PHP představuje z hlediska obcí i místně a věcně příslušných dotčených orgánů státní správy neřešitelnou překážku při zajišťování územně plánovací a stavebně správní činnosti. Ta je přitom nezbytná k zajištění udržitelného rozvoje dotčeného území. Pro občany představují navrhovaná omezení hrubý, neodůvodnitelný a především neopodstatněný zásah do jejich majetku a života. Z hlediska ochrany přírodních hodnot, zejména pak zachování ekosystémů a přirozených hydrologických poměrů pro příští generace, je předložený PHP s návrhem na ochranu 205 lokalit nevhodný a neprůkazný, protože předjímá stavbu konkrétních přehrad s danými technickými parametry jako jediný a nejlepší způsob zajištění ochrany lokalit pro navrhovanou akumulaci povrchových vod.

Naše tři zásadní připomínky se týkají formy navrhované ochrany, způsobu definice výhledových lokalit pro akumulaci povrchových vod a časového průběhu veřejného projednání návrhu PHP. U každého z těchto bodů své stanovisko dále zdůvodňujeme i navrhujeme konstruktivní řešení.

Nejde nám v prvé řadě o konkrétní změnu či vyřazení té či oné jednotlivé lokality, ale o systémové řešení. Teprve pokud by námi navržený způsob ochrany a definice lokalit nebyl možný a akceptovatelný, žádáme o vyřazení lokality č. 175 Skryje na vodním toku Bobrůvka a lokality č. 176 Kuřimské Jestřabí na vodním toku Libochovka ze seznamu přílohy č. 5 k návrhu Plánu hlavních povodí ČR.

Za zcela nepřípustný považujeme časový harmonogram přípravy a schvalování PHP, který předpokládá veřejné projednávání PHP v polovině srpna. To je nejméně vhodné období, kdy jsou občané i zastupitelé obcí nejčastěji na dovolených, což spolu s dosavadní nedostatečnou informovaností znamená, že nebudou schopni se s návrhem včas seznámit a plnohodnotně se – pokud vůbec – zúčastnit jeho veřejného projednání.

 

1.       Nevhodná forma ochrany výhledových lokalit pro akumulaci povrchových vod

 

Podle návrhu PHP (viz str. 40 a 63) by se u všech vytipovaných lokalit závazně uplatnila územní ochrana využitím institutu „územní rezervy“ ve smyslu nového stavebního zákona (§ 36 a § 43 SZ). To ovšem znamená de facto stavební uzávěru (§ 97 až 99 SZ – územní opatření o stavební uzávěře), která by znemožnila regulovanou stavební činnost ve smyslu nově zpracovávaných zásad územního rozvoje (§ 36 odst. 1) a platných i nově zpracovávaných územních plánů (§ 43 odst. 1). Důsledkem by byl značně ztížený život a  rozvoj obcí v dotčeném regionu, a to bez náznaku konkretizace časového horizontu pro realizaci vodních nádrží .

V konkrétním případě regionu Tišnovska například narážíme na to, že navrhované vodní nádrže „Kuřimské Jestřabí“ a „Skryje“ naprosto kolidují s přípravou a tvorbou územních plánů obcí, které mají zájem o udržitelný rozvoj svého správního území s prioritním cílem zabránit postupujícímu vylidňování venkova. Přestože jsou nové vodní nádrže definovány jako „potencionální lokality pro výhledovou akumulaci povrchových vod“ a zástupci Povodí Moravy hovoří o horizontu padesáti nebo sta let, už dnes vzniká povinnost je zapracovat do příslušných územních plánů. To logicky odrazuje zájemce od nové výstavby, ale i koupě či modernizace stávajících rodinných domků, které jsou jedním ze základních předpokladů šetrného rozvoje obcí a udržení mladých rodin v obcích. Nejistota a hrozba výstavby přehrady bez bližšího časového upřesnění způsobují pokles ceny nemovitostí, takže jejich majitelé jsou kráceni a poškozováni na svých právech. Obce jako Řikonín a Skryje dokonce nemohou žádný rozvoj  ani plánovat, neboť se mají výhledově zcela ocitnout pod vodní hladinou.

Vidíme přitom, že se nejedná zdaleka jen o Tišnovsko. Návrh PHP definuje na území ČR podobných vodních nádrží či přehrad více než dvě stovky (dle textu na str. 63 a tabulky v příloze 5 je jich celkem 205!). Podle našich zkušeností se tak děje bez podrobné znalosti územních, ekonomických a dokonce i hydrologických podmínek.

Uvedená omezení a negativní dopady nejsou podle našeho názoru v žádném případě vyvážena jasně definovaným a konkrétním veřejně prospěšným zájmem. Není jasně definováno, zda a proč jsou vodní nádrže  nezbytné a k jakému účelu by měly sloužit, ani kdy by mělo dojít k jejich případné realizaci.

Uznáváme potřebu chránit zachovalé a z hlediska životního prostředí čisté lokality pro budoucí generace a pro případ nutnosti zásobování obyvatel pitnou vodou, pokud si to v příštích desetiletích vynutí dopady klimatických změn. Považujeme ale za nepřípustné, aby ochrana vybraných lokalit měla závaznou formu „územní rezervy“ (§ 36 a § 43 nového SZ) pro konkrétní vodní nádrže definované v příloze 4, zejména ve smyslu platného vodohospodářského plánu ČR (str. 63 až 68 textu).

Naopak se domníváme, že některé navrhované vodní nádrže s přehradními hrázemi odporují v samotnému dokumentu deklarovaným principů ochrany vod, jako jsou například:

Jsme přesvědčeni, že z hlediska potřeb příštích generací je mnohem vhodnější územní ochrana lokalit v jejich přirozené nedotčené podobě. Stabilní a bohaté ekosystémy zachovalých údolí a říčních niv jsou i z hlediska dopadů klimatických změn zcela jistě méně „zranitelné“ než umělé vodní nádrže. Vždyť i „Národní klimatický program“ varuje před tím, že kromě výrazného snížení poklesu průtoků ve vodních tocích lze v polovině tohoto století očekávat zvýšený výpar z vodních ploch, vyšší eutrofizaci a zhoršení jakosti vod. To by podle našeho názoru vedlo ke znehodnocení vody v poměrně velkých nádržích budovaných na malých říčkách, jako jsou Libochůvka nebo Bobrůvka.

Ze všech výše zmíněných důvodů navrhujeme změnit způsob ochrany vytipovaných lokalit, a to uplatněním institutu „chráněných území“, který bude aplikován na lokality potenciálně vhodné pro akumulaci povrchových vod.

Tento způsob ochrany splní nejlépe svůj účel, jelikož:

 


2.       Nevhodný způsob definice lokalit pro akumulaci povrchových vod

 

Návrh PHP obsahuje rozsáhlý seznam 205 nádrží (116 v povodí Labe, 75 v povodí Moravy a 14 v povodí Odry). Tyto nádrže jsou definovány konkrétními technickými parametry, jako jsou výšková kóta hladiny a plocha zatopeného území (viz str. 64 až 68).

Jak již bylo řečeno nikdo, dokonce ani orgány příslušných povodí, zatím nedokázaly přesně definovat účel nádrží, který by odůvodňoval právě tento seznam a právě tyto parametry. Předjímat způsob využití lokalit vytipovaných pro akumulaci povrchových vod budoucími generacemi považujeme za neadekvátní a v této fázi neopodstatněné. Dokonce se domníváme, že zapracování takto  konkrétně vymezených vodních nádrží do zásad územního rozvoje dotčených regionů a rovněž do územních plánů dotčených obcí formou ploch vymezených pro územní rezervy, je v protikladu s cílem ochranných opatření, kterými se má doslova „zabránit nevratnému poškození podstatných přírodních podmínek dané lokality, které by znemožnilo, případně znevýhodnilo nebo znesnadnilo její využití dalšími generacemi“ (str. 65).

V souladu s naším prvním návrhem, kterým je změna způsobu ochrany lokalit vytyčením chráněných území, proto navrhujeme také změnu ve způsobu definice těchto lokalit. Namísto seznamu dvou stovek přehrad s konkrétními technickými parametry by měl PHP stanovit území „jemnějším“ způsobem, například vytyčením citlivých a ochranu vyžadujících úseků říčních údolí.

 

3.       Nepřijatelný časový harmonogram veřejného projednávání PHP

 

Vzhledem k tomu, že schvalování PHP se zásadním způsobem promítne do přípravy plánů oblastí povodí v regionech, považujeme stanovený časový plán pro jeho projednávání a následné schvalování za krajně nevhodný (viz str. 13). Podle něj by mělo strategické posouzení návrhu (SEA) proběhnout během letních měsíců, kdy jsou občané i členové samospráv obcí jsou nejčastěji na dovolených. Vlastní veřejné projednání je naplánováno na 23. srpna, což je z hlediska účasti veřejnosti termín naprosto nevhodný, stejně jako lhůta k doručení připomínek stanovená na konec srpna.

Provádět strategické a veřejné projednávání během měsíců července a srpna považujeme za krajně nevhodné. Proto žádáme a navrhujeme, aby se termíny posunuly na měsíce září a říjen, kdy je možné zajistit dostatečnou informovanost jak samospráv, tak i občanů.

 

 

> zpět na hlavní stránku