Časté otázky a odpovědi

 

Níže je uveden přehled otázek, které nám lidé často kladou. Snažíme se na ně odpovídat a dbát na to, aby naše argumenty byly maximálně podložené. Pokud máte nějaký další dotaz nebo chcete něco upřesnit, napište nám na info@stopprehrade.cz.

 

1. Kdo vlastně přehradu prosazuje? 

Viníkem nejsou úředníci ani starostové. Přehradu prosazuje Povodí Moravy. Do územních plánů ji jejich zpracovatelé (architekti) musí zahrnout, pokud příslušný orgán státní správy - v tomto případě odbor životního prostředí Jihomoravského kraje - na základě vyjádření Povodí Moravy vznese požadavek na územní hájení budoucí přehrady. Z toho důvodu má smysl vyvíjet tlak především na Povodí Moravy a na odbor životního prostředí na Krajském úřadě v Brně.

 

2. Jaký je účel přehrady?

V původních dokumentech, kde se přehrada v polovině 70. let poprvé objevila, se s ní počítá jako s možným zdrojem pitné vody pro Brno (doslova se u ní uvádí: "Nádrž byla řešena ve studii Zásobování brněnské oblasti vodou - uvažované zdroje, VRV 1974"). Brno ale od té doby vyřešilo zásobování vodou úplně jinak: vybudováním zdroje v Březové a napojením se na Vírský vodovod. Spotřeba vody v Brně dlouhodobě klesá, kapacita Vírského přivaděče je využívána pouze asi z jedné třetiny.

Směrný vodohospodářský plán (SVP), IX Povodí Moravy (1976) v dokumentu Rozvoj veřejných vodovodů k r. 1985 uvažuje lokalitu Dolní Loučky s odběrem z toku Libochovky bez přehrady. SVP, IX Povodí Moravy (1976) v dokumentu Rozvoj veřejných vodovodů k r. 2000 již žádný odběr z Libochovky neuvažuje a lokalitu plánuje zásobovat ze skupinového vodovodu z Vírské přehradní nádrže. V textové části SVP, IX Povodí Moravy (1976) není zásobování pitnou vodou z Libochovky vůbec zmiňováno, a to ani ve výhledu. Údaje o možném využití Libochovky pro zásobování vodou a stavbu přehradní nádrže pochází z chybné interpretace SVP a není žádný důvod lokalitu dále územně hájit.

 

3. Spotřeba vody ale třeba v budoucnu poroste. A navíc nastávají klimatické změny, takže Brněnská aglomerace bude potřebovat každý zdroj vody.

Spotřeba vody na Brněnsku dlouhodobě klesá, a to zejména vlivem rostoucích cen. Bude-li voda vzácnější, její cena se dále zvýší a lidé s ní budou zacházet ještě šetrněji.

Pokud jde o klimatické změny, experti varují, že jedním z jejich důsledků pro Českou republiku bude zhoršení kvality vod v povrchových nádržích. To by znamenalo, že z nádrže na Libochovce, která by měla i dnes mizivý průtok a byla spíš stojatou louží, by se pitná voda odebírat stejně nedala.

Nová studie českého Národního klimatického programu konstatuje, že „i u scénářů, které můžeme označit jako optimistické…, se projevují zřetelné změny hydrologického režimu, zejména pokles průměrných průtoků průměrně o cca 15 %, v některých povodích až téměř o 20 %. U pesimistických scénářů … jsou poklesy průměrných průtoků v rozmezí 25–40 %, což již znamená zcela zásadní změnu hydrologického režimu“. Nižší průtok a vyšší teplota vody bude mít ještě jeden důsledek. Sníží se kvalita vody, především v ní ubude rozpuštěného kyslíku. Voda teplejší o 3 °C by obsahovala asi o 8 % méně kyslíku. V ohřáté vodě a při nižším průtoku se budou lépe množit řasy a sinice, zdroj takzvaného vodního květu. Hlavně ve vodárenských nádržích už dnes způsobují vážné problémy, vinou měnícího se klimatu se situace patrně ještě zhorší.

 

4. A co ochrana před povodněmi? Nemůže být každá hráz dobrá?

Samozřejmě, že povodně jsou vážná věc a silný argument. Fakt je ale ten, že povodí Libochovky je tak malé a s tak malým průtokem (například padesátiletá voda je na ní 70 m3/s), že její vliv na situaci například řeky Svratky bude za všech okolností nepodstatný. Když se Svratka rozvodní, Libochovka s tím nic nenadělá. To bychom potom s argumentem ochrany před povodněmi mohli postavit přehradu na každém potoce a trvale bychom zaplavili větší území, než i ty největší povodně.

 

5. Nemůže být přehrada užitečná třeba k výrobě ekologické energie?

Libochovka je opravdu malá říčka. Průtok (Qa) v ní je průměrně 0,56 m3 za sekundu, polovinu dní v roce je dokonce jen 0,35 m3/s. I při maximální výšce hladiny 50 metrů by to umožnilo instalovat zde turbínu o výkonu méně než 100 kW. To představuje výrobu zhruba 400 000 kWh ročně, což je poměrně zanedbatelné množství - odpovídá roční spotřebě jedné stovky českých domácností. Rozhodně to není adekvátní nákladům na stavbu přehrady ani tomu, že by se kvůli ní zničilo zachovalé a vzácné údolí Libochovky.

 

6. Nejsem z Tišnova, bydlím na druhém konci republiky. Mohu také podepsat na petici?

Petice není omezena na obyvatele Tišnovska. Podepsat ji může kterýkoliv občan ČR, který je starší patnácti let.

 

7. Nemusí být na petici rodné číslo?

Podle petičního zákona stačí jméno a příjmení, adresa a podpis. Adresu je ale třeba uvádět celou, tj. ulice, číslo popisné a obec.  

 

8. Povodí přece říká, že se nic neděje, že jde o dlouhodobý záměr. Navíc v našem státě přece chybí peníze na důležitější věci, jako je zdravotnictví a školství. Nejsou aktivity proti přehradě mnoho humbuku pro nic?

Problémy jsou v zásadě dva. Jednak je to fakt, že ve chvíli, kdy je přehrada zanesena do územních plánů, může se kdykoliv někdo ohlásit s její realizací a šance na to jí zabránit v povolovacích řízeních už jsou pak velmi malé. Územní plán je závazný a určuje, co kde má nebo nesmí být - když říká, tady bude přehrada, je to kdykoliv v budoucnu silný argument pro její definitivní schválení. Z toho důvodu je důležité zabránit tomu, aby se přehrada ocitla v územních plánech obcí, které se schvalují právě teď. I kdyby se přehrada samotná měla začít stavět třeba až za deset let.

Druhá otázka se týká financování. Ano, v našem státě nejsou peníze na školství a zdravotnictví, ale všimněte si, že na různé třeba i drahé nesmysly se vždycky najdou. Zejména na projekty, které představují obrovské zakázky - a výstavba přehrady za několik miliard takovým atraktivním projektem je. Ale je to možná ještě vážnější. Povodí Moravy argumentuje mj. tím, že hledání lokalit pro nové přehrady na pitnou vodu se nyní stává prioritou i v rámci Evropské unie, protože z důvodů klimatických změn hrozí Evropě ubývání pitné vody (tímto argumentem se krátce zabýváme v otázce číslo 3). Může se tedy stát, že usilovným lobbyingem v Bruselu může Povodí Moravy získat potřebné prostředky z fondů EU. To opravdu může představovat akutní hrozbu.

 

9. Petice přece stejně nic nezmění!

To je omyl, protože nejhorší je, když úředníci za zavřenými dveřmi rozhodují a nikdo jim do toho nemluví. Petice je jeden z nástrojů, jak rozhodujícím institucím prezentovat názor veřejnosti, který jim je jinak ukradený. Navíc pomáhají šířit informace (o kauze se mezi lidmi více mluví) a umožní téma snadněji medializovat (novináři vidí, že se "něco děje"), což je další faktor při rozhodování.

 

 

 

 

> zpět na hlavní stránku