Tisková zpráva

STOP PŘEHRADĚ!

 

Přehrada ve Skryjích by znamenala velké riziko kontaminace radionuklidy

Brno, 31. 7. 2006 – Pod peticí proti plánovaní vodních nádrží na Tišnovsku je sebráno 1 114 podpisů. Informovala o tom členka petičního výboru „Stop přehradě“ Zdeňka Dohnálková. „Naši petici podepisují nejen lidé z dotčených obcí, ale připojují se ekologicky citliví lidé, odborníci i laici z celé republiky. “  

Navíc ze zveřejněných Plánů  hlavních povodí (PHP) vyplývá, že státní správa plánuje vybudovat více než 200 nových nádrží. Obce až do zveřejnění informací na webu Ministerstva zemědělství (Mze) netušily, že socialistické budovatelské plány, které pokládaly za dávno neplatné, jsou opět na scéně.

„Nejsme v tom sami. Máme informace o nesouhlasu obcí z celé republiky. Protestují např. obce Paseky nad Jizerou, Kořenov, město Harrachov a Rokytnice nad Jizerou, kde plánované nádrže Vilémov a Paseky kolidují s vyhlášenými oblastmi NATURA 2000 a zájmy ochrany přírody na území Krkonošského národního parku. Zatím jedinou obcí, o které víme, že plánovanou nádrž vítá, je obec Lomy u Jemnice na Třebíčsku. Návrh na vybudování vodního díla Chotěbudice na řece Želetavce, prý vzešel právě od občanů této obce v r. 1972, jak nám napsal starosta obce Vlastimil Dvořák“, sdělila Dohnálková.

Obce Tišnovska nesouhlasí především se způsobem ochrany území pro plánované nádrže, který znamená brutální zásah do jejich života. Požadují změnu formy ochrany tak, aby jim nebránila v rozvoji. Lokality, pokud jsou vůbec potřebné, navrhují chránit šetrnějším způsobem. „Navrhovaná výstavba vodních děl není vyvážena jasně určeným veřejným zájmem. Je i v přímém rozporu s principy ochrany vod, deklarovanými v samotném PHP, především se zlepšováním stavu vod a vodních ekosystémů. Nenávratně ničí krajinu“, uvádí se v textu připomínek k PHP,  zaslaném na Mze.

PHP má klíčový význam pro péči o vodní zdroje České republiky. Odvolává se na Rámcovou vodní směrnici EU, ve svém koncepčním přístupu se však od ní zásadně liší: zatímco Rámcová směrnice staví na ekologických přístupech a upřednostňuje přírodě blízká řešení, český Plán hlavních povodí staví především na technických opatřeních, která výrazně narušují vodní ekosystémy a jejich přínos je diskutabilní či přímo rizikový.

Konkrétně v případě nádrže Skryje na Tišnovsku je rizikový i vlastní vodní zdroj, potok Hadůvka ústící do řeky Loučky v místech plánované nádrže. Znečištění radionuklidy tam dosahuje vysokých hodnot, které se řadí až do páté, nejhorší třídy čistoty vod. Je zde i vysoká míra znečištění sírany jako odpadní látkou z dekontaminace vod znečištěných radionuklidy. Akumulace radionuklidů byla prokázána i v biologickém materiálu zde odebraném. Radiologická šetření v dané oblasti dále ukazují, že stále přetrvává významná kontaminace povrchových vod uranem a rádiem (Ra226). Riziko genotoxicity vody, přiváděné do plánované nádrže Skryje, by bylo vysoké. Voda by byla naprosto nevhodná pro pitné účely, nebo jen za cenu nákladných nestandardních úprav. I když by byla přehrada postavena za jiným účelem, k akumulaci znečištění by docházelo také.

Také zkušenosti z nedávných povodní ukázaly problematiku umělých vodních nádrží více než názorně. Přírodě blízká řešení jsou účinnější. „ Měla by se provést revize významu a stavu vodních děl, případně odstranění těch nevhodných. Rozhodně by měly dostat přednost investice do revitalizací a uvolnění říčních niv, včetně výkupů nemovitostí v ohrožených oblastech a do vyčištění nádrží“, míní Dohnálková. To ovšem předpokládá dopracování legislativy a kompetencí v oblasti vod, zejména rozpor mezi přístupem k vodám jako přírodnímu prvku a z hlediska zákona o vodách.

Jako další předkladatelé PHP jsou uvedeny i Krajské úřady. „Dotčení úředníci jihomoravského kraje však dosud směrem k obcím nevyjádřili žádné jasné stanovisko, přestože se jednání se znepokojenými starosty obcí tišnovska zúčastnili. Zřejmě to byli právě oni, kdo navrhli ponechání nádrží v PHP, neboť se účastnili jednání expertní komise, která seznam nádrží se správcem toků Povodím Moravy pro Mze připravovala. Ve fázi, kdy bude zákonně určeno územní hájení nádrží, nebude muset státní správa brát na odpor obcí a občanů ohled, což jim zřejmě vyhovuje. “ 

„Nerozumím tomu, proč dotčené orgány nepřihlíží k aktuálnímu stavu přírodního prostředí a vod a předkládají koncepce se zastaralými přístupy. Zasahují arogantně i do života obcí. Doufám, že naše petice jim to připomene,“ uzavírá Dohnálková.

Kontakt: Mgr. Zdeňka Dohnálková, tel. 732 687 266

 

> zpět na hlavní stránku