Tisková zpráva

STOP PŘEHRADĚ!

 

Včerejší jednání v Tišnově: obce budou usilovat o změnu plánu povodí

 

(Tišnov, 15. května 2006)

Včera dopoledne proběhlo na městském úřadě v Tišnově jednání svolané odborem regionálního rozvoje a stavebním úřadem. Podle pozvánky bylo zaměřené na „dopady na dotčené správní území vlivem situování územní rezervy pro vodní nádrž Libochůvka a Blahoňůvka“. Jednání se účastnili starostové dotčených obcí (Újezd u Tišnova, Řikonín, Kuřimské Jestřabí, Skryje), starosta města Tišnov, zástupci krajského úřadu, Povodí Moravy a pracovníci úřadů v Tišnově.

Po úvodní prezentaci, přednesené Povodím Moravy, starostové v diskusi vyjadřovali jak nesouhlas s přehradou, tak se způsobem, jakým byli o problému informováni: vytýkali především pozdní informování, dále nejasný a zmatený postup Povodí Moravy během posledních let (ještě v letech 2000-2004, kdy územní plány schválily či začaly projednávat některé obce, žádné upozornění o budoucí přehradě nepřišlo, teprve v roce 2005 začalo Povodí Moravy začlenění přehrady do územních plánů požadovat).

Pracovníci tišnovských úřadů popisovali potíže vyplývající z toho, že na jedné straně se mají připravovat a schvalovat územní plány obcí, na druhé straně to v důsledku plánované přehrady leckde není možné (například v obci Kuřimské Jestřabí, které by to významně zasáhlo do koncepce rozvoje zaplavením hlavní silniční komunikace, nebo obce Řikonín, která se má ocitnout pod vodou celá).

Jak vyšlo najevo, Povodí Moravy není schopno definovat účel nádrže (možné varianty využití jsou jako protipovodňová ochrana, jako zdroj pitné vody, či nadlepšování průtoku), a dokonce ani velikost (přehrada o parametrech uvedených v dokumentaci je údajně maximální variantou z několika možných, ovšem ostatní varianty nebyly dostatečně zpracovány ani předloženy, z hlediska státní správy a plánování tak existuje pouze jedna - maximální).

Jak ale přítomné upozornil mluvčí petičního výboru Stop přehradě Jan Beránek, problém se v dané chvíli nedá vyřešit ani na úrovni Tišnovska, ale ani Jihomoravského kraje. Na krajské úrovni se sice připravuje a do roku 2009 se má připomínkovat a schvalovat tzv. Plán oblasti povodí Dyje, který bude aktualizovat seznam územně hájených nádrží. Ve skutečnosti ale, aniž by to obce vůbec tušily, se už letos připravuje na centrální úrovni ministerstva zemědělství tzv. Plán hlavních povodí (PHP). Ten má do konce roku schvalovat vláda a v necelé dva týdny starém návrhu z 5. května je bohužel výslovně uvedena jak přehrada Kuřimské Jestřabí na Libochůvce, tak přehrada Skryje na řece Bobrůvce – a to v plném rozsahu s původními technickými parametry. Na území celé České republiky je takových přehrad nově navrženo 206, z toho jen v povodí řeky Moravy 75!

Druhým problémem je, že tento návrh Plánu hlavních povodí ve své navrhované podobě rovněž explicitně uvádí, že „Pro ochranu lokalit pro akumulaci povrchových vod bude využit institut územní rezervy podle nového stavebního zákona“. To by v praxi znamenalo stavební uzávěru ve všech územích, kde se přehrady do budoucna plánují.

„PHP se má po schválení vládou stát závazným podkladem pro zpracování navazujících plánů oblasti povodí. být Pokud vláda letos schválí PHP v této podobě, bude to znamenat, že ani na úrovni kraje, ani během přípravy plánu oblasti povodí řeky Dyje už nebudeme schopni nic ovlivnit. Seznam přehrad i způsob jejich územního hájení stanoví totiž předem a ‚natrvdo’ vláda,“ vysvětluje zásadní význam dosud neznámého dokumentu Jan Beránek.

Starostové se následně shodli, že problém je třeba řešit systémově a společnými silami, a nepřehazovat „Černého Petra“ z jedné lokality na druhou. Přiklonili se k návrhu, aby společně připomínkovali Plán hlavních povodí s tím, že budou požadovat jednak obecnější určení oblastí chráněných pro případné budoucí využití (namísto konkrétních přehradních profilů stanovit jen oblast, která má být chráněna před nežádoucími vlivy, jako je průmyslová zástavba nebo znečištění), jednak změnit způsob ochrany z územní rezervy na status chráněné oblasti přirozené akumulace povrchových vod (které nemá kategoricky vylučující dopady na územní plány a šetrný rozvoj obcí).

 

 

> zpět na hlavní stránku