Prohlášení k případné stavbě přehrad na řece Libochůvce a Bobrůvce, v katastru obcí Kuřimské Jestřabí, Újezd u Tišnova, Dolní Loučky, Kuřimská Nová Ves, Řikonín a Skryje

Domníváme se, že budování přehrad v současné době je přežitek minulé doby a jde o zastaralý přístup k ochraně před záplavami a povodněmi. Také možnost vybudování těchto přehrad jako zdrojů pitné vody je z hlediska předpokládané kvality nadržené vody (jde o poměrně hustě osídlené a intenzivně zemědělsky využívané povodí) nevhodné řešení. Stavbou přehrad navíc dochází k degradaci ekosystému, a to nejen v oblasti zátopy, ale i na toku pod přehradou (snížení průtoku, změna teploty vody, narušení živinového režimu).

Stav našeho životního prostředí dovedl společnost na mnoha úrovních k přehodnocení lidské činnosti. Vezmeme-li v úvahu drastické změny v přirozených ekosystémech, ke kterým zejména v minulém století docházelo, jejich vliv na stav našeho ovzduší, zemědělskou půdu, zdravotní stav lesů a přirozených lučních společenstev, na kvalitu vod a nakonec na zdraví lidí, musíme se zodpovědně zamýšlet nad dalšími zásahy do krajiny a do přírodní rovnováhy.

Od vstupu ČR do EU je platná Rámcová směrnice vodní politiky Evropské unie (2000/60/EU [1]), která představuje hlavní legislativní nástroj, jenž má do roku 2015 výrazně zlepšit ochranu a nastolit udržitelný způsob využívání vod ve všech členských státech EU. Tato směrnice je založena na respektu k ekologickým vztahům ve vodních ekosystémech, který pramení ze zkušenosti, že technické zásahy do přirozeného koloběhu vody v krajině často vedou ke vzniku ekologických problémů s nedostatkem vody či naopak s povodněmi a ke zhoršování kvality vody ve vodních zdrojích. Budování umělých vodních útvarů vždy vede k degradaci vodního ekosystému, proto by měla být jejich výstavba podmíněna odůvodněnou společenskou potřebou. V této souvislosti bychom neměli zapomínat, že na stávajících nádržích se často setkáváme s problémy s kvalitou vody, které často znesnadňují využívání vody z nádrže a jsou důsledkem mnoha dějů, jako např. eroze na nádrži i jejím okolí či změn v chemismu vody (např. eutrofizace jako důsledek nadměrného přísunu živin, hromadění toxických látek aj. z nekvalitně asanovaného povodí). Významným faktorem jsou také finanční náklady na úpravu nekvalitní vody na pitnou.

Proti výstavbě přehrad z důvodů ochrany krajiny a lidských sídlišť proti povodním hovoří jasně fakt, že vliv přehradních kaskád na intenzitu povodňových vln je naopak v konečném důsledku negativní, neboť dochází k větším záplavovým vlnám než v historii, kdy se toky mohly rozlévat do údolních niv. Novým systémovým opatřením proti záplavám a povodním by měla být změna současného přístupu k hospodářskému využívání údolních niv a zátopových oblastí, které mají veliký potenciál pro zvýšení retenční schopnosti povodí. 

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud budeme o využívání vod rozhodovat podle smyslu Rámcové směrnice, měli bychom finanční prostředky směřovat především na revitalizace drobných vodních toků (1. až 3. řádu) v zemědělských povodích (i na úkor existujících ploch zemědělské půdy) a obnovu dřívějších nebo zřizování nových mokřadů, nikoli na výstavbu nových přehrad, zvláště pak ne na budování přehrad na tocích, které mají přírodní charakter a jsou ekologicky stabilní.

Z těchto závažných důvodů jsme proti zbudování nádrží na říčkách Libochůvka a Bobrůvka na Tišnovsku, i proti jejímu zařazení do územního plánu, a budeme podporovat petici proti výstavbě těchto přehrad.

V Tišnově, 11. května 2006 

RNDr. Jana Koudelová
Mgr. Karolina Krátká
Mgr. Luděk Janda

za občanské sdružení Za sebevědomé Tišnovsko

[1] Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Pracovní překlad s anglickým originálem. Praha, Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod, 2001, 96 s., http://heis.vuv.cz


 

> zpět na hlavní stránku